Zdokonalte se v češtině

Čeština je zřejmě příliš složitá. I po mnoha letech strávených ve škole totiž lidé každý den na internetu zjišťují, kde se ve větě píše čárka a kde nikoliv nebo kam správně umístit velké písmeno. Patříte mezi ně? Nic si z toho nedělejte. Já otevírám pravidla českého pravopisu dnes a denně. A právě díky tomu vím, že není vždy úplně jednoduché se v nich vyznat.

Lekce češtiny vysvětlují psaní čárek i velkých písmen tak, abyste i Vy nalezli odpověď, kterou hledáte. Lekce se opírají o Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český, kterou mnohdy také citují. Mimo to obsah pravidel českého pravopisu sděluji vlastními slovy, aby byl co nejvíce srozumitelný, a doplňuji ho jednoduchými příklady.

Na konci každé lekce je pro Vás připraven krátký test, díky kterému si vše perfektně procvičíte. Samozřejmě Vás neochudím ani o správné odpovědi a jejich vysvětlení.

Čárka sem, čárka tam, nic si z toho nedělám...

Věděli jste, že chybějící čárka ve větě nemusí vždy nutně znamenat pravopisnou chybu? Zato ale zásadně mění význam celého sdělení, což je mnohdy ještě daleko horší.

Skloňování oslovení

 1. 9. 2017 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:

  • Dobrý den Petře
  • Dobrý den, pane Loukota
  • Dobrý den pane Loukota

Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.

Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.

Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou

Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:

  • Dobrý den, Petře
  • Dobrý den, pane Loukoto
  • Ahoj(,) Petře

Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte. Číst celý článek

Psaní čárek – oslovení

 9. 6. 2015 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Na internetu jsem objevil několik článků, které radí, jak oslovovat adresovanou osobu například v případě elektronické komunikace (e-mailu), ovšem tyto články vůbec nerespektují pravidla českého pravopisu a v rámci oslovení chybně pracují s čárkami. Pojďme se tedy podívat, kam při oslovení patří čárka a kam nikoliv. Jako vždy budeme vycházet z toho, co říká Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.

Oslovení ve větě vždy oddělujeme čárkou

Pokud se oslovení nachází v textu a není nijak spojeno s pozdravem, vztahuje se na ně pravidlo, které říká, že takové oslovení vždy oddělujeme čárkou. V tomto případě je tedy situace jednoduchá. Číst celý článek

Psaní čárek – spojka nebo

 30. 4. 2015 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Všiml jsem si, že mnoho lidí má stále problém s psaním čárek před spojkou nebo.

  • Kontaktujte nás mailem(,) nebo telefonicky.
  • Mám přijít dnes(,) nebo to počká do zítra?
  • Buď si vyberete jiné zboží(,) nebo vám vrátíme peníze.

V dnešním článku vyvrátíme jeden zavedený mýtus, kvůli kterému se v psaní čárek před spojkou nebo často chybuje, a řekneme si, kdy před nebo čárku psát a kdy nikoliv. Opět budeme vycházet z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český a Pravidel českého pravopisu.

Čárka podle významu

Tvrzení, které je naprosto mylné, je, že čárku před spojkou nebo píšeme vždy. To není pravda, pravidla českého pravopisu nic takového neříkají, ba naopak tvrdí opak! Čárku před spojkou nebo někdy píšeme a někdy nepíšeme, a to podle toho, zda se jedná o význam slučovací, nebo vylučovací.

A to je vlastně vše, co potřebujete vědět. Nyní stačí pouze správně určit, v jakém významu je spojka nebo užita. Číst celý článek

Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

 30. 11. 2014 |  lekce češtiny |  3 minuty čtení

Pokud ve větě zapomenete čárku tam, kde by měla být, dopustíte se v tom lepším případě pravopisné chyby, odradíte část zákazníků a přijdete o pár peněz. V tom horším případě se žádné chyby nedopustíte, ale svým sdělením čtenářům řeknete něco úplně jiného, než jste chtěli.

  • Druhý mezinárodní filmový festival, nebo druhý, mezinárodní filmový festival?
  • Nový studijní obor, nebo nový, studijní obor?
  • Počáteční vývojová fáze, nebo počáteční, vývojová fáze?

Pokud necítíte ten zásadní význam, který čárka mezi jednotlivými členy přívlastku má, tento článek vám vše objasní. Opírat se samozřejmě budeme o informace uvedené v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český a v Pravidlech českého pravopisu.

(Všimněte si, že jde o Internetovou jazykovou příručku, nikoliv Internetovou, jazykovou příručku.)

Volný a těsný přívlastek

Přívlastek je větný člen, který rozvíjí podstatné jméno. Rozlišujeme přívlastek shodný a neshodný, přičemž z hlediska psaní čárek nás zajímá přívlastek shodný stojící za řídícím podstatným jménem. V takovém případě zjišťujeme, zda je přívlastek volný, nebo těsný, tedy zda ho oddělit, nebo neoddělit čárkou. Číst celý článek

Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

 30. 10. 2014 |  lekce češtiny |  3 minuty čtení

Váháte, zda u osobních a přivlastňovacích zájmen používat velká, nebo malá písmena?

  • Vy, nebo vy? Ty, nebo ty?
  • Vám, nebo vám? Tobě, nebo tobě?
  • Vás, nebo vás? Tebe, nebo tebe?
  • Vaše, nebo vaše? Tvoje, nebo tvoje?

Nedivím se vám. Pravidla českého pravopisu jsou v tomto ohledu benevolentní a různé internetové zdroje uvádějí různé informace. Pojďme se proto podívat, co na to říká Ústav pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.

Velké písmeno vyjadřuje úctu

Velkým písmenem v zásadě nic nezkazíte. Jde o projev úcty. Velké písmeno říká, že si adresáta vážíte, a je-li tomu tak, používá se v dopise i v případě, že je adresátů více.

Upozorňujeme, že tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš píšeme jako vyjádření úcty a zdvořilosti v dopise vždy s velkým počátečním písmenem, ať píšeme jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu. [1]

Rozhodně tedy není pravda, že v případě více adresátů je třeba psát malé písmeno. Nic takového pravidla neříkají. A neříkají ani nic jiného než výše uvedené. Čili vše ostatní je na nás. Číst celý článek

Přečtěte si, co lidé píší k mým článkům

Bartoloměj Bodor (Bárt) dne 1. 11. 2023 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, Peter Loutka.
Učil jsem se na Slovensku a mám problémy skloňováním hodně.

Stračák dne 8. 9. 2023 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den. To by mě zajímalo, jak potom oslovovat toho, kdo se jmenuje pan Nagy nebo Tóth.

jh dne 4. 1. 2023 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Díky za pěkně zpracovaný článek, ale když mluvíte o „řídícím“ podstatném jméně, nemělo by být spíš „řídicí“?

Kristina Horáčková dne 8. 2. 2022 k článku Psaní čárek – oslovení

Prosím jak mám správně oslovovat pána, který se jmenuje Kreť ? Řekla jsem pane Kreti a ohradil se, že mu všichni říkají pane Kreť. Děkuji za odpověď, Horáčková

Petr Loukota dne 17. 11. 2021 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, správně je „pane Vimmre“. Přeji hezký den.

Sabina Malá dne 15. 11. 2021 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, mohla bych poprosit o radu. Klient se jmenuje Vimmr. Oslovuji ho pane Vimmře, nebo Vimmre? Děkuji. Malá

Dagmar dne 8. 7. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Děkuji, Petře, krásně jsem si oživila, jak to s tím přívlastkem je. :-)

Martin H dne 11. 3. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Článek super. Tuhle látku vysvětlit cizincům, to je umění. Hasiči v příkladu jsou opravdu nejednoznační. :-(