Téma oslovení:

Ne vždy musí být jasné, jak psát oslovení. Proto se tato sekce právě psaní oslovení věnuje a vysvětlí Vám vše potřebné. V sekci testy češtiny si pak můžete problematiku procvičit a přesvědčit se, že všemu rozumíte na výbornou.

Skloňování oslovení

 1. 9. 2017 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:

  • Dobrý den Petře
  • Dobrý den, pane Loukota
  • Dobrý den pane Loukota

Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.

Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.

Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou

Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:

  • Dobrý den, Petře
  • Dobrý den, pane Loukoto
  • Ahoj(,) Petře

Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte. Číst celý článek

Psaní čárek – oslovení

 9. 6. 2015 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Na internetu jsem objevil několik článků, které radí, jak oslovovat adresovanou osobu například v případě elektronické komunikace (e-mailu), ovšem tyto články vůbec nerespektují pravidla českého pravopisu a v rámci oslovení chybně pracují s čárkami. Pojďme se tedy podívat, kam při oslovení patří čárka a kam nikoliv. Jako vždy budeme vycházet z toho, co říká Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.

Oslovení ve větě vždy oddělujeme čárkou

Pokud se oslovení nachází v textu a není nijak spojeno s pozdravem, vztahuje se na ně pravidlo, které říká, že takové oslovení vždy oddělujeme čárkou. V tomto případě je tedy situace jednoduchá. Číst celý článek

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Jan Kozák dne 21. 2. 2024 k článku Skloňování oslovení

Oslovení nositele příjmení Nagy je „pane Nagyi“, čteno [naďi]. Ypsilon tam musí zůstat proto, že je součástí spřežky, která kdyby se rozbila, změnila by výslovnost.

Pátý pád příjmení Tóth se píše „pane Tóthe“ a vyslovuje se [tóte]. I v ostatních pádech se přidávají koncovky podle vzoru pán.

Bartoloměj Bodor (Bárt) dne 1. 11. 2023 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, Peter Loutka.
Učil jsem se na Slovensku a mám problémy skloňováním hodně.

Stračák dne 8. 9. 2023 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den. To by mě zajímalo, jak potom oslovovat toho, kdo se jmenuje pan Nagy nebo Tóth.

jh dne 4. 1. 2023 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Díky za pěkně zpracovaný článek, ale když mluvíte o „řídícím“ podstatném jméně, nemělo by být spíš „řídicí“?

Petr Loukota dne 17. 11. 2021 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, správně je „pane Vimmre“. Přeji hezký den.

Sabina Malá dne 15. 11. 2021 k článku Skloňování oslovení

Dobrý den, mohla bych poprosit o radu. Klient se jmenuje Vimmr. Oslovuji ho pane Vimmře, nebo Vimmre? Děkuji. Malá

Dagmar dne 8. 7. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Děkuji, Petře, krásně jsem si oživila, jak to s tím přívlastkem je. :-)

Martin H dne 11. 3. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Článek super. Tuhle látku vysvětlit cizincům, to je umění. Hasiči v příkladu jsou opravdu nejednoznační. :-(