Téma oslovení:

Ne vždy musí být jasné, jak psát oslovení. Proto se tato sekce právě psaní oslovení věnuje a vysvětlí Vám vše potřebné. V sekci testy češtiny si pak můžete problematiku procvičit a přesvědčit se, že všemu rozumíte na výbornou.

Skloňování oslovení

 1.9.2017 |  lekce češtiny |  Petr Loukota

Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:

  • Dobrý den Petře
  • Dobrý den, pane Loukota
  • Dobrý den pane Loukota

Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.

Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.

Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou

Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:

  • Dobrý den, Petře
  • Dobrý den, pane Loukoto
  • Ahoj(,) Petře

Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte. Číst celý článek

Psaní čárek – oslovení

 9.6.2015 |  lekce češtiny |  Petr Loukota

Na internetu jsem objevil několik článků, které radí, jak oslovovat adresovanou osobu například v případě elektronické komunikace (e-mailu), ovšem tyto články vůbec nerespektují pravidla českého pravopisu a v rámci oslovení chybně pracují s čárkami. Pojďme se tedy podívat, kam při oslovení patří čárka a kam nikoliv. Jako vždy budeme vycházet z toho, co říká Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.

Oslovení ve větě vždy oddělujeme čárkou

Pokud se oslovení nachází v textu a není nijak spojeno s pozdravem, vztahuje se na ně pravidlo, které říká, že takové oslovení vždy oddělujeme čárkou. V tomto případě je tedy situace jednoduchá. Číst celý článek

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Kateřina dne 4.7.2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Libil. Otazky jsou “špatně” postavené, čtenář neví na co odpovědět, nebo na co se autor příklady zaměřuje.
Př.:Je-li spojka nebo užita ve významu vylučovacím, nepíšeme před ní čárku. (Ano nepíšeme, Ne nepíšeme). To jsem si jen tipla a v závěru se dozvěděla, jak to bylo myšlené :)

Petr Loukota dne 18.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Jana: Dobrý den, správně jsou obě varianty, ale já bych vzhledem k tomu, že si s některými zákazníky vykáte, volil zdvořilejší variantu s velkým V. :)

Jana dne 11.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, když posílám pozvánku na firemní akci našim zákazníkům, píši “zasílám Vám” nebo “zasílám vám” pozvánku…Posílám to více zákazníkům, s některými si tykám, s některými vykám.
Děkuji.
Jana

Petr Loukota dne 15.3.2019 k článku Skloňování oslovení

sundialer: Děkuji za Vaši připomínku. Máte pravdu, že “Těší mě, Karel” nebyl zrovna šťastný příklad. Z testu jsem ho oddělal, ať to zbytečně nemate. :)
O pozdravech bez oslovení jsem se nezmínil, a tak Vám krátce odpovím alespoň zde. Po pozdravu následuje čárky, nový řádek a věta začíná malým písmenem (na rozdíl od angličtiny, kde je velké). Příklad jste uvedl správně.
“By jsme” je samozřejmě nesmysl, stejně jako “bysme” – hovorové. Jediné správné v psaném projevu je “bychom”.

sundialer dne 13.3.2019 k článku Skloňování oslovení

“Těšilo mě, Karel” asi nebude oslovení, ale závěrečný pozdrav, podobně, jako “Na shledanou, slečno Novotná”, takže bych to považoval za správné.
K uvedenému tématu mi ale chybí zmínka o jednom velmi hojně rozšířeném nemravu a tím je absence oslovení. Dobrá polovina “zdořile se tvářících” e-mailů, které mi přichází začíná samotným pozdravem, ale bez oslovení, tedy:
“Dobrý den,
rádi by jsme Vám nabídli…”
(A to “by jsme” k tomu ovšem neodmyslitelně patří.)
snd

Zmar dne 1.2.2019 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Dnešní Hasičský záchranný sbor je vysoce moderní, propracovaný záchranný systém, který je schopen adekvátně zasáhnout vždy a všude, prakticky na celou škálu známých nebezpečí… A hasiči tak nejsou jen ti, které vidíme v akci! Od první techničky, která zvedne telefon, přes chemickou a strojní službu, až po operační důstojníky, se zde nachází spousta hasičů, kteří své životy přímo neriskují, byť jsou neméně důležitou součástí celku, zachraňujícího životy a majetek… Proto považuji oba výroky v testu za nepravdivé a věty bych tímto způsobem určitě nenapsal…

Pavel Jetušek dne 23.9.2018 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Dobrý den,

nevím, jestli můj dotaz není trochu od věci, protože se týká spojky “a”, nikoliv “nebo”, nicméně předpokládám, že přinejmenším skutečnost, že v jiném poměru než slučovacím se před ním rovněž píše čárka, mne vede k přesvědčení, že alespoň zčásti k věci je. Zní takto:

Máme-li ve výpovědi spojku “a” ve významu “a na druhou stranu”, respektive “a na druhé straně”, čárku píšeme, pravda? Konkrétní příklad:

“Existující” jablka páně Fraňka, a skutečně existující jablka paní Novosadové.

Spojka “a” je tu vlastně ve významu odporovacím, nemýlím-li se:

Údajně existující jablka páně Fraňka, leč skutečně existující jablka paní Novosadové.

Srdečně zdravím a předem si drze dovoluji děkovat i za krátkou, lakonickou či lapidární odpověď, byť by zněla záporně!

Pavel Jetušek

Petr Loukota dne 9.7.2018 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Vít Fojtík: Dobrý den, děkuji za upozornění, máte pravdu. Zákeřná čeština. :) Test už jsem opravil, snad je to nyní v pořádku.