Skloňování oslovení
1. 9. 2017 | lekce češtiny | 2 minuty čtení
Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:
- Dobrý den Petře
- Dobrý den, pane Loukota
- Dobrý den pane Loukota
Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.
Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.
Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou
Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:
- Dobrý den, Petře
- Dobrý den, pane Loukoto
- Ahoj(,) Petře
Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte.
Oslovení jménem i příjmením se vždy skloňuje
A jak je to tedy se skloňováním oslovení? Poměrně jednoduše. I když vám to možná může připadat zvláštní, oslovení se vždy skloňuje. Abyste mi věřili, zde je citace z Internetové jazykové příručky:
… Pokud adresát nemá takovou funkci, hodnost nebo titul, oslovujeme ho v dopise Vážený pane a jeho příjmením v 5. p., např. Vážený pane Kučero, Vážený pane Pleskači. Vynikající umělce, tvůrce, interprety lze oslovit i Vážený Mistře (…). Ponechání příjmení v 1. p. není při oslovování spisovné a považujeme ho za projev značné neformálnosti či neznalosti. To se týká nejen psaných textů, ale i kultivovaných spisovných projevů mluvených – ani tam oslovování 1. pádem nepatří. [1]
V praxi to tedy znamená, že ať už píšete e-mail nebo s někým mluvíte telefonicky, měli byste skloňovat, a tak správně oslovovat takto:
- Dobrý den, pane Nováku, ráda Vás zase slyším…
- Hezký den, Aneto
- Vážený pane Loukoto
- Ahoj Petře
- Dobrý den, Petře
Z uvedených příkladů vyplývá, že se opravdu neříká ani nepíše „Dobrý den, pane Novák“, jak se může mylně zdát. Zřejmě nikoho by nenapadlo říct „Hezký den, Aneta“, tak uvažuji, proč tolik lidí obdobně používá spojení „Vážený pane Loukota“.
Skloňovat samozřejmě musíte i v případě, že používáte jméno, případně i příjmení ve větě:
- Sešla jsem se s Petrem Novákem
- Byl to krásný večer s Harrym Potterem
Stejně jako neřeknete „Sešla jsem se s Petr Novákem“, tak nemůžete říct „Byl to krásný večer s Harry Potterem“. Skloňovat musíte i jméno Harry.
Zdroje:
Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům
Díky za pěkně zpracovaný článek, ale když mluvíte o „řídícím“ podstatném jméně, nemělo by být spíš „řídicí“?
Prosím jak mám správně oslovovat pána, který se jmenuje Kreť ? Řekla jsem pane Kreti a ohradil se, že mu všichni říkají pane Kreť. Děkuji za odpověď, Horáčková
Děkuji, Petře, krásně jsem si oživila, jak to s tím přívlastkem je. :-)
Článek super. Tuhle látku vysvětlit cizincům, to je umění. Hasiči v příkladu jsou opravdu nejednoznační. :-(
Kateřina: Dobrý den, děkuji Vám za reakci. Mám radost, že otázku s hasiči chápete naprosto správně. :) Připouštím, že některé otázky v testu mohou být sporné, jako právě tato s hasiči – nejste první, kde mi to píše. Možná otázku časem pozměním. Nicméně věřím, že i v případě chybné odpovědi se na mě nebudete zlobit a text pod otázkou vysvětlující Vaši odpověď pomáhá pochopit, jak byla otázka myšlena. Děkuji. :)
Dobrý den. Moc se mi líbí Váš článek o přívlastku. V testu u poslední otázky jsem zvolila první variantu, tedy hasiči bez čárky, protože právě jen ti zachraňujicí hasiči riskují své zdraví. Hasič v kanceláři neriskuje.
Děkuji za reakci.
S přátelským pozdravem
Kateřina Sajdlová
Díky za článek, Petře, pomohl mi.
Děkuji.
Tomu říkám opravdu přínosné a srozumitelné informace.