Skloňování oslovení

 1.9.2017 |  lekce češtiny |  Petr Loukota

Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:

  • Dobrý den Petře
  • Dobrý den, pane Loukota
  • Dobrý den pane Loukota

Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.

Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.

Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou

Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:

  • Dobrý den, Petře
  • Dobrý den, pane Loukoto
  • Ahoj(,) Petře

Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte.

Oslovení jménem i příjmením se vždy skloňuje

A jak je to tedy se skloňováním oslovení? Poměrně jednoduše. I když vám to možná může připadat zvláštní, oslovení se vždy skloňuje. Abyste mi věřili, zde je citace z Internetové jazykové příručky:

… Pokud adresát nemá takovou funkci, hodnost nebo titul, oslovujeme ho v dopise Vážený pane a jeho příjmením v 5. p., např. Vážený pane Kučero, Vážený pane Pleskači. Vynikající umělce, tvůrce, interprety lze oslovit i Vážený Mistře (…). Ponechání příjmení v 1. p. není při oslovování spisovné a považujeme ho za projev značné neformálnosti či neznalosti. To se týká nejen psaných textů, ale i kultivovaných spisovných projevů mluvených – ani tam oslovování 1. pádem nepatří. [1]

V praxi to tedy znamená, že ať už píšete e-mail nebo s někým mluvíte telefonicky, měli byste skloňovat, a tak správně oslovovat takto:

  • Dobrý den, pane Nováku, ráda Vás zase slyším…
  • Hezký den, Aneto
  • Vážený pane Loukoto
  • Ahoj Petře
  • Dobrý den, Petře

Z uvedených příkladů vyplývá, že se opravdu neříká ani nepíše “Dobrý den, pane Novák”, jak se může mylně zdát. Zřejmě nikoho by nenapadlo říct “Hezký den, Aneta”, tak uvažuji, proč tolik lidí obdobně používá spojení “Vážený pane Loukota”.

Skloňovat samozřejmě musíte i v případě, že používáte jméno, případně i příjmení ve větě:

  • Sešla jsem se s Petrem Novákem
  • Byl to krásný večer s Harrym Potterem

Stejně jako neřeknete “Sešla jsem se s Petr Novákem”, tak nemůžete říct “Byl to krásný večer s Harry Potterem”. Skloňovat musíte i jméno Harry.

Udělejte si v oslovení konečně jasno s jednoduchým testem

Věřím, že příkladů jsem uvedl dostatek. Pro ještě lepší pochopení a hlavně procvičení problematiky oslovení jsem pro vás ale na závěr připravil ještě krátký test. Ten vám pomůže si vše dokonale ujasnit a mít tak oslovení jednou pro vždy pod kontrolou. Stačí odpovědět na pár otázek a pak si prohlédnout správné odpovědi včetně vysvětlení. Tak co, uspějete? :)

Váš výsledek:  

Vaše hodnocení:  

Zdroje:

[1] http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=oslovení

Líbí se vám tento článek? Nenechte si ujít další

Sledujte mě na Instagramu či Facebooku nebo dejte palec nahoru tomuto článku.

Přečtěte si, co k článku napsali ostatní

Petr Loukota dne 15.3.2019

sundialer: Děkuji za Vaši připomínku. Máte pravdu, že “Těší mě, Karel” nebyl zrovna šťastný příklad. Z testu jsem ho oddělal, ať to zbytečně nemate. :)
O pozdravech bez oslovení jsem se nezmínil, a tak Vám krátce odpovím alespoň zde. Po pozdravu následuje čárky, nový řádek a věta začíná malým písmenem (na rozdíl od angličtiny, kde je velké). Příklad jste uvedl správně.
“By jsme” je samozřejmě nesmysl, stejně jako “bysme” – hovorové. Jediné správné v psaném projevu je “bychom”.

sundialer dne 13.3.2019

“Těšilo mě, Karel” asi nebude oslovení, ale závěrečný pozdrav, podobně, jako “Na shledanou, slečno Novotná”, takže bych to považoval za správné.
K uvedenému tématu mi ale chybí zmínka o jednom velmi hojně rozšířeném nemravu a tím je absence oslovení. Dobrá polovina “zdořile se tvářících” e-mailů, které mi přichází začíná samotným pozdravem, ale bez oslovení, tedy:
“Dobrý den,
rádi by jsme Vám nabídli…”
(A to “by jsme” k tomu ovšem neodmyslitelně patří.)
snd

Petr Loukota dne 20.10.2017

Jan Jelínek: Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Obě varianty se od sebe nijak neliší, obě jsou správné, i když ta bez čárky se používá výrazně častěji. :)

Jan Jelínek dne 18.10.2017

Dobrý den,
hezký web!
V testu u skloňování oslovení máte jako správnou možnost označenou i “Ahoj, Honzo”. Jak se to liší od také správného “Ahoj Lenko”?
Nebo se Vám do testu vloudila chyba?
Díky!
Jan Jelínek

Napište mi, jak se vám článek líbil

Váš komentář se zobrazí po schválení.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Michal Medek dne 23.10.2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Díky za článek, Petře, pomohl mi.

Petr Kasl dne 6.9.2019 k článku Psaní čárek – oslovení

Děkuji.
Tomu říkám opravdu přínosné a srozumitelné informace.

Kateřina dne 4.7.2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Libil. Otazky jsou “špatně” postavené, čtenář neví na co odpovědět, nebo na co se autor příklady zaměřuje.
Př.:Je-li spojka nebo užita ve významu vylučovacím, nepíšeme před ní čárku. (Ano nepíšeme, Ne nepíšeme). To jsem si jen tipla a v závěru se dozvěděla, jak to bylo myšlené :)

Petr Loukota dne 18.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Jana: Dobrý den, správně jsou obě varianty, ale já bych vzhledem k tomu, že si s některými zákazníky vykáte, volil zdvořilejší variantu s velkým V. :)

Jana dne 11.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, když posílám pozvánku na firemní akci našim zákazníkům, píši “zasílám Vám” nebo “zasílám vám” pozvánku…Posílám to více zákazníkům, s některými si tykám, s některými vykám.
Děkuji.
Jana

Zmar dne 1.2.2019 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Dnešní Hasičský záchranný sbor je vysoce moderní, propracovaný záchranný systém, který je schopen adekvátně zasáhnout vždy a všude, prakticky na celou škálu známých nebezpečí… A hasiči tak nejsou jen ti, které vidíme v akci! Od první techničky, která zvedne telefon, přes chemickou a strojní službu, až po operační důstojníky, se zde nachází spousta hasičů, kteří své životy přímo neriskují, byť jsou neméně důležitou součástí celku, zachraňujícího životy a majetek… Proto považuji oba výroky v testu za nepravdivé a věty bych tímto způsobem určitě nenapsal…

Pavel Jetušek dne 23.9.2018 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Dobrý den,

nevím, jestli můj dotaz není trochu od věci, protože se týká spojky “a”, nikoliv “nebo”, nicméně předpokládám, že přinejmenším skutečnost, že v jiném poměru než slučovacím se před ním rovněž píše čárka, mne vede k přesvědčení, že alespoň zčásti k věci je. Zní takto:

Máme-li ve výpovědi spojku “a” ve významu “a na druhou stranu”, respektive “a na druhé straně”, čárku píšeme, pravda? Konkrétní příklad:

“Existující” jablka páně Fraňka, a skutečně existující jablka paní Novosadové.

Spojka “a” je tu vlastně ve významu odporovacím, nemýlím-li se:

Údajně existující jablka páně Fraňka, leč skutečně existující jablka paní Novosadové.

Srdečně zdravím a předem si drze dovoluji děkovat i za krátkou, lakonickou či lapidární odpověď, byť by zněla záporně!

Pavel Jetušek

Petr Loukota dne 9.7.2018 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Vít Fojtík: Dobrý den, děkuji za upozornění, máte pravdu. Zákeřná čeština. :) Test už jsem opravil, snad je to nyní v pořádku.