Skloňování oslovení

 1. 9. 2017 |  lekce češtiny |  2 minuty čtení

Hodně často mi chodí e-maily, které začínají těmito slovy:

  • Dobrý den Petře
  • Dobrý den, pane Loukota
  • Dobrý den pane Loukota

Víte, co mají všechny tyto příklady společné? Jsou chybné. Poslední obsahuje dokonce dvě pravopisné chyby, a to už v pozdravu. Je škoda, že i mnoho personalistů, náborářů, administračních pracovníků a dalších, kteří každý den komunikují s desítkami klientů, nepíše a neskloňuje oslovení tak, jak je dle Pravidel českého pravopisu správně. Abyste podobné chyby nedělali i vy, podíváme se dnes, jak je to se skloňováním oslovení ve skutečnosti.

Tento článek samozřejmě jako vždy cituje z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, takže ho můžete považovat za důvěryhodný zdroj. Až vás tedy bude někdo přesvědčovat, že oslovení jménem či příjmením se neskloňuje, můžete ho bez starostí odkázat na tento text.

Víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou

Protože opakování je matkou moudrosti, chtěl bych nejprve připomenout, že víceslovný pozdrav se vždy odděluje čárkou. Píše se tedy:

  • Dobrý den, Petře
  • Dobrý den, pane Loukoto
  • Ahoj(,) Petře

Na toto téma už jsem ale článek psal. Je poměrně rozsáhlý a pojednává pouze o psaní čárek v oslovení, tak do něj určitě nahlédněte.

Oslovení jménem i příjmením se vždy skloňuje

A jak je to tedy se skloňováním oslovení? Poměrně jednoduše. I když vám to možná může připadat zvláštní, oslovení se vždy skloňuje. Abyste mi věřili, zde je citace z Internetové jazykové příručky:

… Pokud adresát nemá takovou funkci, hodnost nebo titul, oslovujeme ho v dopise Vážený pane a jeho příjmením v 5. p., např. Vážený pane Kučero, Vážený pane Pleskači. Vynikající umělce, tvůrce, interprety lze oslovit i Vážený Mistře (…). Ponechání příjmení v 1. p. není při oslovování spisovné a považujeme ho za projev značné neformálnosti či neznalosti. To se týká nejen psaných textů, ale i kultivovaných spisovných projevů mluvených – ani tam oslovování 1. pádem nepatří. [1]

V praxi to tedy znamená, že ať už píšete e-mail nebo s někým mluvíte telefonicky, měli byste skloňovat, a tak správně oslovovat takto:

  • Dobrý den, pane Nováku, ráda Vás zase slyším…
  • Hezký den, Aneto
  • Vážený pane Loukoto
  • Ahoj Petře
  • Dobrý den, Petře

Z uvedených příkladů vyplývá, že se opravdu neříká ani nepíše „Dobrý den, pane Novák“, jak se může mylně zdát. Zřejmě nikoho by nenapadlo říct „Hezký den, Aneta“, tak uvažuji, proč tolik lidí obdobně používá spojení „Vážený pane Loukota“.

Skloňovat samozřejmě musíte i v případě, že používáte jméno, případně i příjmení ve větě:

  • Sešla jsem se s Petrem Novákem
  • Byl to krásný večer s Harrym Potterem

Stejně jako neřeknete „Sešla jsem se s Petr Novákem“, tak nemůžete říct „Byl to krásný večer s Harry Potterem“. Skloňovat musíte i jméno Harry.

Zdroje:

[1] http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=oslovení

Líbí se vám tento článek? Nenechte si ujít další

Sledujte mě na Instagramu či Facebooku nebo dejte palec nahoru tomuto článku.

Přečtěte si, co k článku napsali ostatní

Jan Kozák dne 21. 2. 2024

Oslovení nositele příjmení Nagy je „pane Nagyi“, čteno [naďi]. Ypsilon tam musí zůstat proto, že je součástí spřežky, která kdyby se rozbila, změnila by výslovnost.

Pátý pád příjmení Tóth se píše „pane Tóthe“ a vyslovuje se [tóte]. I v ostatních pádech se přidávají koncovky podle vzoru pán.

Bartoloměj Bodor (Bárt) dne 1. 11. 2023

Dobrý den, Peter Loutka.
Učil jsem se na Slovensku a mám problémy skloňováním hodně.

Stračák dne 8. 9. 2023

Dobrý den. To by mě zajímalo, jak potom oslovovat toho, kdo se jmenuje pan Nagy nebo Tóth.

Petr Loukota dne 17. 11. 2021

Dobrý den, správně je „pane Vimmre“. Přeji hezký den.

Sabina Malá dne 15. 11. 2021

Dobrý den, mohla bych poprosit o radu. Klient se jmenuje Vimmr. Oslovuji ho pane Vimmře, nebo Vimmre? Děkuji. Malá

Petr Loukota dne 15. 3. 2019

sundialer: Děkuji za Vaši připomínku. Máte pravdu, že „Těší mě, Karel“ nebyl zrovna šťastný příklad. Z testu jsem ho oddělal, ať to zbytečně nemate. :)
O pozdravech bez oslovení jsem se nezmínil, a tak Vám krátce odpovím alespoň zde. Po pozdravu následuje čárky, nový řádek a věta začíná malým písmenem (na rozdíl od angličtiny, kde je velké). Příklad jste uvedl správně.
„By jsme“ je samozřejmě nesmysl, stejně jako „bysme“ – hovorové. Jediné správné v psaném projevu je „bychom“.

sundialer dne 13. 3. 2019

„Těšilo mě, Karel“ asi nebude oslovení, ale závěrečný pozdrav, podobně, jako „Na shledanou, slečno Novotná“, takže bych to považoval za správné.
K uvedenému tématu mi ale chybí zmínka o jednom velmi hojně rozšířeném nemravu a tím je absence oslovení. Dobrá polovina „zdořile se tvářících“ e-mailů, které mi přichází začíná samotným pozdravem, ale bez oslovení, tedy:
„Dobrý den,
rádi by jsme Vám nabídli…“
(A to „by jsme“ k tomu ovšem neodmyslitelně patří.)
snd

Petr Loukota dne 20. 10. 2017

Jan Jelínek: Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Obě varianty se od sebe nijak neliší, obě jsou správné, i když ta bez čárky se používá výrazně častěji. :)

Jan Jelínek dne 18. 10. 2017

Dobrý den,
hezký web!
V testu u skloňování oslovení máte jako správnou možnost označenou i „Ahoj, Honzo“. Jak se to liší od také správného „Ahoj Lenko“?
Nebo se Vám do testu vloudila chyba?
Díky!
Jan Jelínek

Napište mi, jak se vám článek líbil

Váš komentář se zobrazí po schválení.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

jh dne 4. 1. 2023 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Díky za pěkně zpracovaný článek, ale když mluvíte o „řídícím“ podstatném jméně, nemělo by být spíš „řídicí“?

Kristina Horáčková dne 8. 2. 2022 k článku Psaní čárek – oslovení

Prosím jak mám správně oslovovat pána, který se jmenuje Kreť ? Řekla jsem pane Kreti a ohradil se, že mu všichni říkají pane Kreť. Děkuji za odpověď, Horáčková

Dagmar dne 8. 7. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Děkuji, Petře, krásně jsem si oživila, jak to s tím přívlastkem je. :-)

Martin H dne 11. 3. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Článek super. Tuhle látku vysvětlit cizincům, to je umění. Hasiči v příkladu jsou opravdu nejednoznační. :-(

Petr Loukota dne 29. 1. 2020 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Kateřina: Dobrý den, děkuji Vám za reakci. Mám radost, že otázku s hasiči chápete naprosto správně. :) Připouštím, že některé otázky v testu mohou být sporné, jako právě tato s hasiči – nejste první, kde mi to píše. Možná otázku časem pozměním. Nicméně věřím, že i v případě chybné odpovědi se na mě nebudete zlobit a text pod otázkou vysvětlující Vaši odpověď pomáhá pochopit, jak byla otázka myšlena. Děkuji. :)

Kateřina dne 23. 12. 2019 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Dobrý den. Moc se mi líbí Váš článek o přívlastku. V testu u poslední otázky jsem zvolila první variantu, tedy hasiči bez čárky, protože právě jen ti zachraňujicí hasiči riskují své zdraví. Hasič v kanceláři neriskuje.
Děkuji za reakci.
S přátelským pozdravem
Kateřina Sajdlová

Michal Medek dne 23. 10. 2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Díky za článek, Petře, pomohl mi.

Petr Kasl dne 6. 9. 2019 k článku Psaní čárek – oslovení

Děkuji.
Tomu říkám opravdu přínosné a srozumitelné informace.