Psaní čárek – oslovení
9. 6. 2015 | lekce češtiny | 2 minuty čtení
Na internetu jsem objevil několik článků, které radí, jak oslovovat adresovanou osobu například v případě elektronické komunikace (e-mailu), ovšem tyto články vůbec nerespektují pravidla českého pravopisu a v rámci oslovení chybně pracují s čárkami. Pojďme se tedy podívat, kam při oslovení patří čárka a kam nikoliv. Jako vždy budeme vycházet z toho, co říká Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.
Oslovení ve větě vždy oddělujeme čárkou
Pokud se oslovení nachází v textu a není nijak spojeno s pozdravem, vztahuje se na ně pravidlo, které říká, že takové oslovení vždy oddělujeme čárkou. V tomto případě je tedy situace jednoduchá.
Píšeme pak například:
- Máte, Petře, samozřejmě pravdu.
- Pánové, prosím o klid.
- Rozumíme si, příteli?
Za jednoslovným pozdravem čárku psát nemusíme
Mnohem zajímavější je situace v případě, že je oslovení spojeno s pozdravem. V takovém případě se oslovení odděluje čárkou, ovšem jde-li o jednoslovný pozdrav, například „ahoj“, pak je možné čárku vynechat. V praxi je to také ta častější varianta – málokdo píše „Ahoj, Petře“.
V případě jednoslovného pozdravu a bezprostředního oslovení je tedy správně čárku psát i nepsat:
- Ahoj(,) Petře, jak se máš?
Za víceslovným pozdravem čárku píšeme vždy
Pokud je pozdrav složen z více slov, například „dobrý den“ a za ním následuje oslovení, žádné pravidlo o tom, že lze čárku před oslovením vynechat, neexistuje, tedy čárku píšeme vždy.
Například:
- Dobrý den, pane Loukoto, ráda bych Vás pozvala…
- Dobrý den, Petře, zaujal mě Váš…
Zde si prosím povšimněte ještě jedné věci, a sice že se vždy oslovuje v 5. pádě! Mnoho lidí má tendenci oslovovat v 1. pádě, což je nespisovné, například „Teta, co to povídáte?“.
Shrnutí
Pamatujte, že pokud někoho písemně oslovujete, oslovení se vždy skloňuje a píše se „Dobrý den, pane inženýre,“, nikoliv „Dobrý den pane inženýre,“. Toto pravidlo stejně jako další samozřejmě naleznete v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český [1].
Co se pak týče toho, JAKÝM ZPŮSOBEM koho oslovovat, tak to už je otázka trochu jiná.
Zdroje:
[1] http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151
Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům
Oslovení nositele příjmení Nagy je „pane Nagyi“, čteno [naďi]. Ypsilon tam musí zůstat proto, že je součástí spřežky, která kdyby se rozbila, změnila by výslovnost.
Pátý pád příjmení Tóth se píše „pane Tóthe“ a vyslovuje se [tóte]. I v ostatních pádech se přidávají koncovky podle vzoru pán.
Dobrý den, Peter Loutka.
Učil jsem se na Slovensku a mám problémy skloňováním hodně.
Dobrý den. To by mě zajímalo, jak potom oslovovat toho, kdo se jmenuje pan Nagy nebo Tóth.
Díky za pěkně zpracovaný článek, ale když mluvíte o „řídícím“ podstatném jméně, nemělo by být spíš „řídicí“?
Dobrý den, správně je „pane Vimmre“. Přeji hezký den.
Dobrý den, mohla bych poprosit o radu. Klient se jmenuje Vimmr. Oslovuji ho pane Vimmře, nebo Vimmre? Děkuji. Malá
Děkuji, Petře, krásně jsem si oživila, jak to s tím přívlastkem je. :-)
Článek super. Tuhle látku vysvětlit cizincům, to je umění. Hasiči v příkladu jsou opravdu nejednoznační. :-(