Psaní čárek – oslovení

 9.6.2015 |  lekce češtiny |  Petr Loukota

Na internetu jsem objevil několik článků, které radí, jak oslovovat adresovanou osobu například v případě elektronické komunikace (e-mailu), ovšem tyto články vůbec nerespektují pravidla českého pravopisu a v rámci oslovení chybně pracují s čárkami. Pojďme se tedy podívat, kam při oslovení patří čárka a kam nikoliv. Jako vždy budeme vycházet z toho, co říká Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český a Pravidla českého pravopisu.

Oslovení ve větě vždy oddělujeme čárkou

Pokud se oslovení nachází v textu a není nijak spojeno s pozdravem, vztahuje se na ně pravidlo, které říká, že takové oslovení vždy oddělujeme čárkou. V tomto případě je tedy situace jednoduchá.

Píšeme pak například:

  • Máte, Petře, samozřejmě pravdu.
  • Pánové, prosím o klid.
  • Rozumíme si, příteli?

Za jednoslovným pozdravem čárku psát nemusíme

Mnohem zajímavější je situace v případě, že je oslovení spojeno s pozdravem. V takovém případě se oslovení odděluje čárkou, ovšem jde-li o jednoslovný pozdrav, například “ahoj”, pak je možné čárku vynechat. V praxi je to také ta častější varianta – málokdo píše “Ahoj, Petře”.

V případě jednoslovného pozdravu a bezprostředního oslovení je tedy správně čárku psát i nepsat:

  • Ahoj(,) Petře, jak se máš?

Za víceslovným pozdravem čárku píšeme vždy

Pokud je pozdrav složen z více slov, například “dobrý den” a za ním následuje oslovení, žádné pravidlo o tom, že lze čárku před oslovením vynechat, neexistuje, tedy čárku píšeme vždy.

Například:

  • Dobrý den, pane Loukoto, ráda bych Vás pozvala…
  • Dobrý den, Petře, zaujal mě Váš…

Zde si prosím povšimněte ještě jedné věci, a sice že se vždy oslovuje v 5. pádě! Mnoho lidí má tendenci oslovovat v 1. pádě, což je nespisovné, například “Teta, co to povídáte?”.

Shrnutí

Pamatujte, že pokud někoho písemně oslovujete, oslovení se vždy skloňuje a píše se “Dobrý den, pane inženýre,”, nikoliv “Dobrý den pane inženýre,”. Toto pravidlo stejně jako další samozřejmě naleznete v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český [1].

Co se pak týče toho, JAKÝM ZPŮSOBEM koho oslovovat, tak to už je otázka trochu jiná.

Udělejte si krátký test a přesvědčte se, že čárkám v oslovení rozumíte

Pochopili jste psaní čárek v případě oslovení dobře? To vám prozradí následující test. Otázky vám zaberou maximálně několik minut a dostane se vám i podrobného vysvětlení odpovědí. Tak co, budete mít vše správně, abyste mohli rozdávat moudra kolegům? :)

Váš výsledek:  

Vaše hodnocení:  

Zdroje:
[1] http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151

Líbí se vám tento článek? Nenechte si ujít další

Sledujte mě na Instagramu či Facebooku nebo dejte palec nahoru tomuto článku.

Přečtěte si, co k článku napsali ostatní

Petr Kasl dne 6.9.2019

Děkuji.
Tomu říkám opravdu přínosné a srozumitelné informace.

Tony dne 20.4.2018

Článek jsem četl povrchně. Test přesvědčil, že povrchně číst nestačí. Jdu číst… Díky za zajímavé podání :-)…. T.

Petr Loukota dne 22.2.2018

Markéta: Dobrý den, Markéto, ano, píše. :)

Markéta dne 22.2.2018

Dobrý den,
píše se tedy čárka i za víceslovným oslovením, např: “Dobrý den, vážená paní Nová, …”?

Petr Loukota dne 25.10.2017

Silvie: Dobrý den, za závěrečnými pozdravy jako “S pozdravem” či “S přáním hezkého dne” se čárka nepíše, mrkněte do Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český a dole do sekce Závěrečný pozdrav. :)

Silvie dne 25.10.2017

Dobrý den,

jak se píše na konci dopisu/mailu “S pozdravem”? S čárkou nebo bez? Proč? Viděla jsem obě varianty.

Děkuji.

Jana dne 1.7.2017

Děkuji za přínosné informace. Moc mi pomohly.

Petr Loukota dne 11.2.2017

Aileen: Dobrý den, ano, bude to přesně tak, jak píšete.

Aileen dne 10.2.2017

A co takhle opravdu dvojité oslovení v textu. Třeba ve smyslu pokárání v přímé řeči: “Karle, Karle, tohle jsme si nedomluvili….” Bylo by takto? Děkuji.

Petr Loukota dne 3.11.2016

Adéla: Dívám se do pravidel a myslím, že i v tomto případě se oslovení “Aničko” odděluje čárkou. :)

Adéla dne 3.11.2016

A u věty jako: Je to takhle, že(,) Aničko? Je před jménem čárka? Nebo je možné obojí? Díky. :-)

Jaroslava Divišová dne 3.10.2016

Opravdu patří. :-) Ta spojka nespojuje Petra s následujícím textem. ;-) “Posaďte se zde a vezměte si něco k pití.” A do této věty vkládáte oslovení, například Petře nebo Petře a Pavle nebo slepičko a kohoutku: “Posaďte se zde, slepičko a kohoutku, a vezměte si něco k pití.” Tolik zcela amatérsky na vysvětlenou. :-)

Petr Loukota dne 29.9.2016

Dobrý den,

ano. Na odkazovaném webu Ústavu pro jazyk český se píše: “Oslovení se odděluje od ostatního textu čárkami: Už jsme si to, Jano, vysvětlovali tisíckrát.”

Stoupa dne 19.9.2016

Zdravím,

co se týče čárek, je mi, i když to zní neuvěřitelně :), skoro vše jasné.
Ale co v případě oslovení a následující spojky –> tam také opravdu patří čárka?

Příklad:
„Posaďte se zde, Petře(,) a vezměte si něco k pití.“

Napište mi, jak se vám článek líbil

Váš komentář se zobrazí po schválení.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Michal Medek dne 23.10.2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Díky za článek, Petře, pomohl mi.

Kateřina dne 4.7.2019 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Libil. Otazky jsou “špatně” postavené, čtenář neví na co odpovědět, nebo na co se autor příklady zaměřuje.
Př.:Je-li spojka nebo užita ve významu vylučovacím, nepíšeme před ní čárku. (Ano nepíšeme, Ne nepíšeme). To jsem si jen tipla a v závěru se dozvěděla, jak to bylo myšlené :)

Petr Loukota dne 18.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Jana: Dobrý den, správně jsou obě varianty, ale já bych vzhledem k tomu, že si s některými zákazníky vykáte, volil zdvořilejší variantu s velkým V. :)

Jana dne 11.4.2019 k článku Psaní velkých písmen – osobní a přivlastňovací zájmena

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, když posílám pozvánku na firemní akci našim zákazníkům, píši “zasílám Vám” nebo “zasílám vám” pozvánku…Posílám to více zákazníkům, s některými si tykám, s některými vykám.
Děkuji.
Jana

Petr Loukota dne 15.3.2019 k článku Skloňování oslovení

sundialer: Děkuji za Vaši připomínku. Máte pravdu, že “Těší mě, Karel” nebyl zrovna šťastný příklad. Z testu jsem ho oddělal, ať to zbytečně nemate. :)
O pozdravech bez oslovení jsem se nezmínil, a tak Vám krátce odpovím alespoň zde. Po pozdravu následuje čárky, nový řádek a věta začíná malým písmenem (na rozdíl od angličtiny, kde je velké). Příklad jste uvedl správně.
“By jsme” je samozřejmě nesmysl, stejně jako “bysme” – hovorové. Jediné správné v psaném projevu je “bychom”.

sundialer dne 13.3.2019 k článku Skloňování oslovení

“Těšilo mě, Karel” asi nebude oslovení, ale závěrečný pozdrav, podobně, jako “Na shledanou, slečno Novotná”, takže bych to považoval za správné.
K uvedenému tématu mi ale chybí zmínka o jednom velmi hojně rozšířeném nemravu a tím je absence oslovení. Dobrá polovina “zdořile se tvářících” e-mailů, které mi přichází začíná samotným pozdravem, ale bez oslovení, tedy:
“Dobrý den,
rádi by jsme Vám nabídli…”
(A to “by jsme” k tomu ovšem neodmyslitelně patří.)
snd

Zmar dne 1.2.2019 k článku Psaní čárek – několikanásobný a postupně rozvíjející přívlastek

Dnešní Hasičský záchranný sbor je vysoce moderní, propracovaný záchranný systém, který je schopen adekvátně zasáhnout vždy a všude, prakticky na celou škálu známých nebezpečí… A hasiči tak nejsou jen ti, které vidíme v akci! Od první techničky, která zvedne telefon, přes chemickou a strojní službu, až po operační důstojníky, se zde nachází spousta hasičů, kteří své životy přímo neriskují, byť jsou neméně důležitou součástí celku, zachraňujícího životy a majetek… Proto považuji oba výroky v testu za nepravdivé a věty bych tímto způsobem určitě nenapsal…

Pavel Jetušek dne 23.9.2018 k článku Psaní čárek – spojka nebo

Dobrý den,

nevím, jestli můj dotaz není trochu od věci, protože se týká spojky “a”, nikoliv “nebo”, nicméně předpokládám, že přinejmenším skutečnost, že v jiném poměru než slučovacím se před ním rovněž píše čárka, mne vede k přesvědčení, že alespoň zčásti k věci je. Zní takto:

Máme-li ve výpovědi spojku “a” ve významu “a na druhou stranu”, respektive “a na druhé straně”, čárku píšeme, pravda? Konkrétní příklad:

“Existující” jablka páně Fraňka, a skutečně existující jablka paní Novosadové.

Spojka “a” je tu vlastně ve významu odporovacím, nemýlím-li se:

Údajně existující jablka páně Fraňka, leč skutečně existující jablka paní Novosadové.

Srdečně zdravím a předem si drze dovoluji děkovat i za krátkou, lakonickou či lapidární odpověď, byť by zněla záporně!

Pavel Jetušek